Mini zpověď Mariana Bekeho

Praha ještě ani pořádně nevychladla po návštěvě milého a informacemi nabušeného barmana Luca Cinalliho a Barblog přináší interview s jiným členem baru, tedy baru Nightjar v Londýně, tentokrát bar manažerem a především barmanem celým svým srdcem, jímž je rodák ze slovenské Žiliny – Marian Beke (29). Ten pro změnu navštívil se svým seminářem Prahu, již v roce 2010.

Kdy a kde ses poprvé postavil za bar?
Když mi bylo 17 let, pracoval jsem v jedné kavárně v Žilině, tam jsem se poprvé dostal ke koktejlům, pro jejich přípravu nám sloužila jako inspirace reklamní brožurka s recepturami z vodky Absolut. Dále jsem se dostal do těsné práce s koktejly v jednom z prvních bratislavských koktejl barů Moonlight, to mi bylo 19 let.

Co je tvou specialitou (klasické koktejly, twisty klasiky, molekulární mixologie nebo něco zcela jiného)?
Snažím se nemít speciální záměr, všeho moc škodí, klasické drinky jsou krásné, ale myslím, že potřebují něco z dnešní doby, přidat zajímavou ingredienci, ozdobit a upravit, no a jsou pak perfektní i dnes. Takže se nacházím asi někde mezi tou klasikou a modernou.

Jakého ocenění si vážíš nejvíce, čím si proslul?
Upřímně, nemám rád soutěže a ani žádné ty barmanské ocenění, jediné ocenění, které má pro mě cenu a smysl je, že můj bar je plný hlavně hostů a ne barmanů, všichni pijí koktejly a baví se. Pak když přijdou hosté do baru, aniž by věděli, že máme nějaké ocenění, a řeknou při odchudu, že byli spokojeni s naším servisem, to má osobně pro mě větší váhu, než jakákoli cena udělena velkou alkoholovou značkou.

Koho považuješ za svůj vzor?
Měl jsem mnoho vzorů, rád bych si jejich jména nechal utajené pro sebe, nerad bych jsem vyjmenovával všechny ty jména, hlavně i kvůli tomu, abych na někoho nakonec nezapomněl. Lidí, kteří mě inspirují přibývá. Skoro každý den v někom najdu inspiraci.

Co bys řekl ke své kariéře?
Moje kariéra, hm. No, když mi bylo 14 let začal jsem pomáhat mému tátovi v jeho vinné pivnici, tam jsem se naučil pracovat s lidmi. Postupné návštěvy Prahy a Bratislavy mě posunuly za bar míchat koktejly. Po té jsem odcestoval do Londýna, kde se moje kariéra a barmanství stali skutečným životním cílem. Právě Nightjar bar, který se nachází v ulici Old street v Londýně a ve kterém nyní pracuji, je ze všech barů ve kterých jsem kdy pracoval mému srdci nejblíže.

Kde se vidíš za 20 let?
Za 20 let? Každý barman má asi svůj sen mít bar, stejně tak i já. Ale za 20 let by mi více záleželo na mojí rodině a doufám, že se bar stane spíše koníčkem a srdcovou záležitostí v jednom. Také barová škola může být řešením…

Co považuješ za svůj největší úspěch a čeho bys chtěl ještě dosáhnout?
Jak jsem se už zmiňoval výše, je to o tom, že chci mít úspěch u svých hostů v baru, můj gól je a vždy bude, budu-li vidět vracející se hosty do našeho baru a úsměv, nadšení a spokojenost v jejich tvářích.
Dále mám velkou radost z úspěchů mých kolegů v baru, to pro mě také moc znamená. Můj malý sen je vytvořit z baru jakýsi malý institut nápojů, než bar kam se lidé chodí pouze opít. Něco, kam každý přijde z jiného důvodu než-li na prvním místě alkohol.

Pomýšlíš jednou o návratu domů, případně na svůj vlastní bar u nás nebo v zahraničí?
Návrat domů zatím určitě neplánuju. Svět je velký a mám se stále co učit. Možná někdy v budoucnu s příchodem rodiny.

Jak hodnotíš světovou barovou scénu?
Co se děje momentálně na světové scéně je neskutečné, každá krajina zažívá doslova barový boom. Barmani experimentují a mají dnes možnosti bez hranic. Můžete dnes letět do Tchaj-wanu, kde vám míchají klasický a silný drink inspirovaný např. německým barmanem nebo se stavíte cestou tam odtud v Moskvě, kde vám namíchá drink plný asijských chutí guest bartender z Japonska a tak podobně. Internet, poměrně levné cestovné a Facebook určitě také napomáhají výměně informací, tyto možnosti barmani v minulosti neměli, jako další zdroje zajímavých informací bych zde uvedl barové knihy a barshows.

Jak vidíš její další vývoj a svou roli v ní?
Já a světová barová scéna – nevím a ani to nechci vědět. Popravdě bych si přál, abych tam neměl žádnou úlohu. Já jsem nikdy nešel za bar s tím, abych musel zaujmout barmana nebo nějakého ambasadora alkoholové značky, za tím účelem, aby šířili mé dobré jméno v barovém světě. Jak jsem se již zmiňoval, moje práce je mířená směrem k hostům – lidem z publika…

Jak hodnotíš Česko-Slovenskou barovou scénu?
Bohužel do ČR a SR jezdím velmi málo a když už tam jsem, tak na velmi krátkou dobu, Slováci a Češi mají zde v Londýně skvělou reputaci. Skoro v každém top londýnském baru najdete alespoň jednoho Čecha nebo Slováka, což asi mluví za vše…

Leave a Reply